Nejvýše položená turisticko-léčebná osada ve Vysokých Tatrách, na jižním břehu stejnojmenného plesa.
V roce 1872 vyrostla na jižním břehu Štrbského plesa lovecká chatka zeměpána Jozefa Szentiványia a stala se zárodkem pozdějšího turistického střediska Štrbské Pleso.
Uherský karpatský spolek dal roku 1875 podnět na výstavbu turistické ubytovny. K ní přibyly zakrátko i další hotely a restaurace, lázeňský dům a několik vilek. V roce 1885 byl přiznán osadě charakter léčivých lázní. Výstavbu v době uherského státu završily roku 1906 hotely Hviezdoslav a Kriváň.
V roce 1876 vybudovali vozovnu Tatranská Štrba - Štrbské Pleso (r.1921 ji přestavěli na autocestu) a v roku 1896 postavili zhruba paralelní ozubnicovou železnici, kterou roku 1933 nahradily autobusy. V roce 1885 získalo Štrbské Pleso spojení se Starým Smokovcem a roku 1911 odevzdali veřejnosti i souběžnou elektrickou železnici.
Situace po 2. světové válce si vynutila přeměnu hotelů na proti astmatická sanatoria, ale v souvislosti s přípravami na lyžařské mistrovství světa 1970 nahradili chybějící ubytovací a restaurační kapacity moderními novostavbami. Současně byly postaveny nové dopravní objekty, včetně nové elektrické "zubačky" z Tatranské Štrby, budova spojů, obchody a služby a v ústí Mlynické doliny vyrostl velkoryse vybudovaný lyžařský areál. V roce 1976 dali do provozu moderní léčební dům Helios.
Na Štrbském Plese žil Gustav Nedobrý (1893-1966), jeden ze zakladatelů horolezeckého spolku IAMES, organizátor slovenské turistiky, horské vůdcovské a záchranné služby.
