Obec v Popradském okrese 2 km severozápadně od Svitu s hezkými výhledy na panoramu Vysokých Tater.
Založil ji markušovský komtes Botyz (Batiz), předek pozdějších zeměpánů Mariássyů, na území neosídleného lesa Chetene, jež mu daroval král Béla IV.
Obyvatelé se věnovali zemědělství, hornictví a uhlířství, výrobě kosodřevinového oleje a terpentýnu, sběru a prodeji léčivých bylin, rybolovu, tkaní lněného plátna a hrnčířstvím. V letech 1682 až 1688 zde působil jako evangelický kazatel průkopnický badatel Vysokých Tater Juraj Bucholtz st. (1643-1725). V 19. století se obyvatelé orientovali na zemědělství. Přebytečné síly si nacházely nové výdělkové zdroje ve vznikajících hotelích a sanatoriích ve Vysokých Tatrách. Od roku 1934, kdy vyrostly továrny ve Svitu, začali Batizovčané pracovat v průmyslu.
V obci se nacházejí dva panské domy. Starší renesanční ze 16. století, přebudovaný v 18. a začátkem 20. století, měl charakter pevnosti s vysokými zdmi a příkopem. Mladší barokový zámeček postavili roku 1757, zčásti z materiálu bývalého benediktýnského kláštera ve Štôle.
Římskokatolický kostel má románské jádro z poloviny 13.století. Po gotické úpravě a renesanční přístavbě ho roku 1767 zbarokizovali. Byly v něm objeveny pozdní románské fresky. Jeho zvon je pravděpodobně nejstarší na Spiši. Ulili ho ve 14. století ve Spišské Nové Vsi.
Klasicistický evangelický kostel byl postaven na místě staršího dřevěného. Roku 1814 ho vybavili honosným empírovým oltářem s malbou J.Czauczika.
