Nej Tatry
Vysokohorský krajinný celek Tatry tvoří nejvyšší a nejsevernější součást mohutného, 1200 km dlouhého Karpatského oblouku. Turisty z celého světa láká vzácnou koncentrací přírodních krás na poměrně malé ploše. Dělí se na Západní a Východní Tatry. Nejnavštěvovanější je jejich východní část, kterou tvoří dvě odlišné geomorfologické jednotky. Žulové Vysoké Tatry s množstvím turistických stezek i dopravních zařízení a méně přístupné vápencové Belianské Tatry.
|
|
| Jedinečné Belianské Tatry
Výrazný 14 km dlouhý vápencový hřeben. Přírodně i scenericky jedinečné území s typickými vícestupňovými skalními galeriemi, původně zpřístupněné, je dnes národní přírodní rezervací. Jedinou turistickou trasou, která umožňuje přímý dotyk s tímto úchvatným světem je naučná stezka Monkova dolina - Kopské sedlo (zelená značka). Východiskem je rázovitá goralská obec Ždiar. Její přitažlivé prostředí pod dominujícím vrcholem Ždiarská vidla či nejvyšším Havranem (2151,5 m) nabízí pro turisty kvalitní stravovací i ubytovací služby.
|
Nej město Vysoké Tatry
Specifický městský útvar Vysoké Tatry tvoří 13 samostatných osad situovaných v přitažlivém lesním prostředí. Díky rozloze katastrálního území 35 979 ha, zabírající i nehostinný skalní svět Tater, je město Vysoké Tatry největší na Slovensku. Turisticky nejnavštěvovanější jsou největší osady - Štrbské Pleso, Starý Smokovec a Tatranská Lomnica. Jednotlivé osady spojuje silniční a z velké části také železniční síť. Jejich architektonickou ozdobou jsou původní trámové stavby s ozdobnými balkóny, věžičkami či strmými střechami. Kromě hotelů a penzionů zde vzniklo i vícero vyhledávaných klimatických léčební.
|
|
| Nej atrakce Tater
Nejlákavější turistickou atrakcí je výlet visutou lanovkou na turisticky nezpřístupněný Lomnický štít (2634 m). Je druhým nejvyšším vrcholem Vysokých Tater. Moderní lanovka s kapacitou 15 osob Vás za pár neopakovatelných minut vyveze z rušného Skalnatého Plesa do království ticha. Asi 50 minut limitovaného pobytu v okolí vrcholové stanice Vám musí postačit na nezapomenutelné výhledy z ptačí perspektivy na majestátní Vysoké Tatry i okolní slovenskou a polskou krajinu. Na štítu najdete kromě občerstvení také nejvýše položené pracoviště astronomického ústavu SAV. Jestli Vás nabídka zaujala, nezapomeňte si s sebou přibalit i pěkné počasí.
|
Nejtajemnější tatranský svět
nabízí návštěva Belianské jeskyně, jediné zpřístupněné jeskyně v Tatrách. Leží pod východním ukončením hřebene Belianských Tater, v severním svahu Kobylího vrchu. Východiskem k návštěvě je osada Tatranská Kotlina. Nedejte se odradit asi 30 minutovým výstupem po mírně stoupající stezce. Odměnou je prohlídka krasové jeskyně po trase dlouhé 1001 metrů. Určitě Vás upoutá bohatá krápníková výzdoba s velkými prostory v šedomodrých vápencích.
|
|
| Vrchol tatranských vrcholů
Uprostřed množství tatranských vrcholů ční nejvyšší Gerlachovský štít (2654,4 m). Neleží však na hlavním hřebeni, ale na jedné z pěti výrazných rázsoch, vybíhajících z hlavního hřebene na jih. Turisticky je nepřístupný. Je na něj však možné vystoupit v průvodě horského vůdce. Výstup na vrchol s charakteristickým kotlem na jižní straně nejčastěji vedou vůdci ze Sliezského domu. Nejdříve částí Velické doliny, později přes tzv. Velickou próbu. Z vrcholu sestupují tzv. Batizovskou próbou do Batizovské doliny. Jeho primát mezi tatranskými vrcholy potvrdil až v r. 1838 na základě barometrického měření jelšavský lesník Ludovít Greier. Do té doby si prvenství střídaly Lomnický štít, Ľadový štít a Kriváň.
|
Nej plesa
Nejtřpytivější ozdobou tatranských dolin jsou horská jezera - plesa. Snad nejpřitažlivěji je charakterizuje pojmenování mořská oka. Všechny jsou ledovcového původu. Největší a nejhlubší pleso na slovenském území Vysokých Tater je Velké Hincovo pleso (plocha 20,08 ha, hloubka 53,7 m). Můžete ho obdivovat v závěru Mengusovské doliny. Největší pleso celých Vysokých Tater je Morskie Oko na polském území (34,9 ha, 51 m). Nejvýše položené stálé pleso je Modré pleso (2192m). Najdete ho pod zpřístupněným sedlem Sedielko, při přechodu z Malé Studené do Javorové doliny.
|
|
| Nej vodopád
Neodmyslitelnou oku lahodící součástí tatranských dolin jsou hučící vodopády, padající svými charakteristickými skalnými prahy. Divokou nepřístupnou dolinu Nefcerka v západní části Vysokých Tater zdobí mohutná kaskáda Kmeťova vodopádu (80 m). Tento největší tatranský vodopád je možné uslyšet a z části také pozorovat při výstupu Kôprovou dolinou. Turisticky zpřístupněná a vyhledávaná je návštěva Vodopádů Studeného potoka ve Velké Studené dolině, obrovského vodopádu v Malé Studené dolině nebo vodopádu Skok v Mlynické dolině.
|
Nej tatranská stěna
Nejmohutnější skalní stěnou ve Vysokých Tatrách je 900 m vysoká, severní stěna Malého Kežmarského štítu. Je stálou výzvou pro naše i zahraniční horolezce. Obzvláště jsou ceněné zimní výstupy touto náročnou stěnou. Turisté ji můžou obdivovat buď od chaty u Zeleného plesa nebo při jednosměrném přechodu stezkou (červená značka), která spojuje chatu se Skalnatým plesem. Horolezecky nejpopulárnější stěna je legendární galerie Gánku. Turisté ji můžou obdivovat od sedla Váha po dobu výstupu na vrchol Rysy (2500 m).
|
|
| Nej nebezpečí Tater
Největším objektivním nebezpečím pro turisty pohybující se v tatranském vysokohorském prostředí není ani tak samotný skalní terén, ale náhlá změna počasí. Ta charakterizuje Tatry hlavně v čase nejnavštěvovanějšího letního období. Výrazné ochlazení uprostřed teplých dní bývá často spojené s bouřkou nebo krupobitím. Nezřídka také se sněžením. Tehdy se může z romantické vycházky stát boj o záchranu holých životů. To však jenom za předpokladu, že jste podcenili některou ze zásad bezpečného pobytu na horách. Uvedené jsou v každém turistickém průvodci.
|